Tři dny nad mraky: Jak zažít pravé Tatry bez turistů a spojit dvě ikonické chaty

Na jednodenní výlet do Tater se může vydat skoro každý. Ale pokud chcete zažít tu pravou, syrovou atmosféru hor, musíte v nich přespat. Ráno bez davů turistů, kýčovitý západ slunce nad ostrými štíty a orosené čepované pivo po celém dni chůze mají prostě svoje kouzlo.

My jsme tentokrát spojili dvě z nejznámějších tatranských chat. Výsledek? Jeden z našich nejoblíbenějších podzimních přechodů.

🥾 Trek v kostce

• Trasa: Tatranská Lomnica → Chata pri Zelenom plese → Téryho chata → Starý Smokovec
• Celková délka: 32 km
• Časová náročnost: 3 dny / 2 noci
• Náročnost: ★★★☆☆ (střední — vyžaduje jistý krok a základní fyzičku)
• Ideální období: Podzim (my šli na konci října), případně stabilní léto.

🗺️ Kompletní itinerář krok za krokem

Abyste nemuseli nic složitě plánovat, tady je náš vyzkoušený plán cesty včetně logistiky.

Celou trasu si můžete prohlédnout na interaktivní mapě:

🛠️ Logistický tip na začátek

Jak vyřešit auto? Nechte ho zaparkované ve Starém Smokovci. Odtud sedněte na tatranskou električku (TEŽ) a přejeďte do Tatranské Lomnice, kde trek začíná. Tím pádem na konci treku dojdete přímo k vlastnímu autu a nemusíte už nic řešit.

Kdy vyrazit? Léto vs. Podzim

Na tuhle otázku neexistuje jediná správná odpověď.

• V létě vás čeká stabilnější počasí a dlouhé dny, ale vykoupíte to přeplněnými stezkami a frontami.
• Na podzim lidi výrazně prořídnou, zato ale hrajete ruletu s počasím. Nikdy nevíte, jestli budete chodit v tričku pod azurovým nebem, nebo ve sněhové vánici.

My jsme zvolili podzimní variantu. Vyrazili jsme kolem českého státního svátku 28. října, což byl geniální tah. Zatímco Češi měli prodloužený víkend a vyrazili do hor, na Slovensku se normálně pracovalo, takže kapacita chat byla snesitelnější. (Ano, píše to rodilá Slovenka a pořád je pro mě zvláštní nazývat Čechy „turisty u nás doma" 😄).

Vzali jsme s sebou partu kamarádů, se kterými jsme kdysi procestovali kus Nového Zélandu, takže bylo jasné, že o zábavu (a tempo) nouze nebude.

Den 1: Závod s časem na „Brnčalku"

V Tatranské Lomnici jsme vystoupili až odpoledne, takže jsme od prvních metrů nasadili ostřejší tempo. Koncem října se stmívá neúprosně brzy a představa, že poslední kilometry v neznámém horském terénu tápeme potmě, nás úplně nelákala. Po cestě nás navíc překvapily desítky metrů dlouhé úseky úplné ledovatky.

Cestou jsme se sice trochu „posílili" něčím ovocným z placatky, ale dopředu nás hnala hlavně vidina teplé večeře.

Jakmile slunce zapadlo za štíty, teplota spadla bleskově dolů. Zatímco přes den nám stačilo triko, v podvečer už jsme ze dna batohů lovili péřovky. Přesně takový je podzim v Tatrách — neodpustí vám žádné podcenění výbavy.

Foto: Chata pri Zelenom plese, starými horaly přezdívaná „Brnčalka".

První noc v režii horského orchestru

Chata pri Zelenom plese (starými horaly přezdívaná Brnčalka) nás přivítala přesně tak, jak si člověk představuje útočiště před zimou. Teplo, útulno a vůně jídla.

Tip k nezaplacení: Rozhodně si dopředu objednejte polopenzi. Nemusíte na zádech tahat kila jídla a vařič. Přes den si vystačíte s lehkou svačinou a večer dostanete královskou teplou večeři. A samozřejmě čepované pivo.

Po celém dni chůze je to ta nejlepší odměna. My si ji první večer užili možná až trochu moc... Stejně jako zbytek osazenstva, se kterým jsme sdíleli levnější nocleh v podkroví. Představte si asi třicet lidí v jedné velké místnosti, roztopená kamna, vydýchaný vzduch a symfonický orchestr chrápání všech možných tónin a intenzit.

Upřímně? Občas je právě nocleh ta nejnáročnější část celého treku.

Den 2: Přes řetězy a s časovým dluhem

Ráno jsme vyrazili celkem odpočatí... nebo jsme si to aspoň namlouvali. Jenže hned po pár minutách ostrého nástupu do Velké Svišťovky nás čekal technický úsek s řetězy.

Foto: Kousek od chaty, první třetina treku druhého dne.

Za normálních okolností je to hračka. Absolvovat to ale po krátké noci, s těžkým batohem a lehkou „pivní vzpomínkou" v hlavě, tomu dodalo docela jiný rozměr.

Malé varování: Rozhodně nechci tvrdit, že alkohol do hor patří. Naopak. Hory vyžadují absolutní respekt. Počasí se tu změní během deseti minut a i zkušený turista může udělat fatální chybu, pokud ztratí ostražitost.

Jakmile jsme se vyškrábali nahoru, Tatry nám to vynahradily. Otevřely se před námi ty vůbec nejkrásnější výhledy celého výletu.

Foto: Po výstupu se otevřely nejkrásnější výhledy celého přechodu.

Následná hřebenovka už byla vyloženě za odměnu. Užívali jsme si to tak moc, že jsme úplně zapomněli na jednu zásadní věc: v noci se měnil čas na zimní. Najednou jsme měli o hodinu méně denního světla.

A hádejte co. Historie se opakovala a na Téryho chatu jsme opět dorazili za šera.

Den 3: Probuzení nad mraky a návrat do reality

Téryho chata (2 015 m n. m.) je magické místo, odkud se vám ráno prostě nechce odcházet. Druhou noc jsme spali ve vedlejší budově, kde bylo o poznání méně lidí. Noční koncert chrápání sice zůstal, ale už v komornějším složení. Začínám mít pocit, že špunty do uší jsou v Tatrách stejně důležitá výbava jako kvalitní pohorky.

Všechno utrpení z noclehárny ale zmizelo ve vteřině, kdy jsme otevřeli dveře chaty.

Probudili jsme se do dokonalého východu slunce a masivní inverze. Celé údolí pod námi bylo přikryté bílou peřinou z mraků, ze které koukaly jen ty nejvyšší štíty. Přesně kvůli těmhle momentům člověk zapomene na bolavé nohy i spánkový deficit.

Dali jsme si snídani, ranní kávu s tím nejlepším výhledem na světě, sbalili batohy a začali pomalu sestupovat Malou Studenou dolinou dolů do Starého Smokovce.

Foto: Sestup Malou Studenou dolinou zpět do Starého Smokovce.

Závěrečné hodnocení: Vyplatí se tato kombinace?

Za mě jednoznačně ANO. Pokud chcete zažít Tatry jinak než jako klasický jednodenní turista, tahle trasa je perfektní volba.

• Co oceníte: Navštívíte dvě naprosto odlišné, ikonické chaty. Každý den má trasa úplně jiný charakter a díky polopenzi jdete relativně nalehko.
• Na co si dát pozor: Na podzim se stmívá extrémně brzy. Sledujte předpověď, nepodceňte vrstvení oblečení a hlídejte si čas.

Rada na závěr? Místa na chatách mizí měsíce dopředu, takže rezervujte včas. A ty špunty do uší si opravdu přibalte. Budete mi za to děkovat! 😄